Půl roku CRC v Americe

Před pár dny - po bezmála půl roce - opustila naše liga a komunita severní subkontinent Ameriky, kde v květnu tohoto roku (2019) probíhal závěr předchozího ročníku hlavního šampionátu několika závody série IndyCar (včetně Indy 500), a kde po letní přestávce začala úvodní série nového hlavního šampionátu CRC 2019/2020. I ta již zná své vítěze a poražené, Amerika už je za oceánem, a tak nastal čas se za ní poohlédnout.

Czech Real Cup v nové sezóně vůbec poprvé zavítal na okruh v Daytoně vytrvalostním závodem ve třídě GTE, po necelých třech letech znova navštívil také trať Road America, tentokrát s vozy Ford Mustang z tamní série TransAm, a svou premiéru si v CRC odbyl i málo využívaný (ale skvělý) okruh ve Willow Springs, kam si šampionát přivezl evropské vozy někdejší skupiny B z počátku osmdesátých let, aby zde uspořádal dvojzávod s nádechem rallycrossu. Tří třídy, tři okruhy a čtyři závody. Jaký tedy byl úvod do sezóny 2019/2020 a kdo byl v Severní Americe nejúspěšnější?

Daytona Road Course | GTE | 06.10.2019

Když se řekne Daytona, nejspíš se každému vybaví slavný čtyřiadvacetihodinový závod, který se koná každoročně již od počátku šedesátých let. Simulátor Project Cars 2 bohužel nedisponuje vozy typu DPi, proto bylo logickým krokem zvolit vozy nižší třídy GTE. Závod byl vypsán na 40 kol, což představuje asi 5% z 24 hodin, čas byl proto 20x zrychlen a jezdci se tak, stejně jako v reálném závodě, museli vypořádat s nocí a s ní spojenými prudkými změnami teplot. To se jak v kvalifikaci, tak v závodě nejlépe dařilo Pavlu Reiglovi na voze Chevrolet Corvette C7.R, který nikomu nedal šanci. V této sezóně začal jezdit jako jednotlivec pod značkou Fadee Gaming. Svým kvalifikačním časem 1:40.104 porazil o více jak jednu sekundu druhého Víťu Česneka, jedoucího v barvách týmu West Coast Racing taktéž s vozem Chevrolet Corvette C7.R. Třetí nejrychlejší čas zajel Jakub Jánský s vozem Porsche 911 RSR, který i v letošní sezóně působí v týmu Rychlá Rota Racing. Týmová jednička z West Coast Racing Lukáš Sprušanský si na úvod sezóny vyjel nakonec až čtvrté startovní místo.

Start závodu v Daytoně se i díky speciálnímu letmému startu obešel bez větších kolizí, ale zároveň také bez významnějších častějších změn pozic. Lukáš Sprušanský brzy dokázal sebrat třetí pozici Jakubovi Jánskému a zpočátku se zdálo, že půjde o souboj tří corvet. Pavel Reigl na vedoucí pozici nasadil neuvěřitelně rychlé tempo a neustále zvyšoval svůj náskok. Zato Víťa Česnek postupně tempo ztrácel a svou pozici přenechal Lukášovi Sprušanskému, nejspíš v domnění, že snad on by mohl Pavla Reigla stáhnout. To se však nestalo, pořadí na čele se ustálilo a zdálo se, že je rozhodnuto již v první třetině závodu. Výsledek závodu však ještě ovlivnily zastávky, neboť tu svou nezvládl na třetí pozici jedoucí Víťa Česnek. Při nájezdu do boxové uličky probrzdil a narazil do postranní zídky. Oprava poškozeného vozu pochopitelně znamenala strávit v boxech několikanásobně delší čas, z čehož mohl profitoval Jakub Jánský s vozem Porsche 911 RSR. Česnek se na trať vrátil až na šestém místě a tím odevzdal bronz právě Jánskému. Naději v těžkou chvílí neztratil a dvě pozice získal zpět, bylo z toho však jen čtvrté místo. Zbytek závodu měl klidný průběh. Pavel Reigl se stal s velkým náskokem vítězem a obdržel i dva bonusové body za nejrychlejší kolo v závodě. Ani to mu ale nejspíš nebude stačit v boji o Pohár konstruktérů, protože je jediným jezdcem týmu a logicky jej převálcují početnější týmy, což je škoda. V soutěži týmů v tomto závodě nejvíce skóroval tým West Coast Racing - Lukáš Sprušanský 2. místo, Víťa Česnek 4. místo a Miroslav Sitta 6. místo. Přesto tým WCR považuje tento závodní víkend za špatný, měl totiž ambice dostat na stupně vítězů více svých jezdců, dokázal to však jen Sprušanský. Třetí místo Jakuba Jánského z tohoto závodu byl velmi dobrý začátek pro tým Rychlá Rota Racing. Z nováčků se nikdo neprosadil.

Road America | TransAm | 20.10.2019

Po úvodním závodě na Floridě následoval přesun na sever, do Plymouthu ve státě Wisconsin, kde se poblíž Michiganského jezera nachází okruh Road America. Tam jezdce čekal závod na 24 kol s vozy Ford Mustang Cobra z roku 1997 ze série TransAm. Podle očekávání jej nejlépe zvládl Lukáš Sprušanský, který to s podobnými vozy umí velmi dobře, a v kvalifikaci zajel nejrychlejší čas 2:02.235. Za ním se umístil jeho týmový kolega Víťa Česnek (ztráta 0.691 sekundy), což byl dobrý předpoklad pro naplnění nenaplněných týmových ambicí z minulého závodu. Pavel Reigl byl tentokrát až třetí, navíc s poměrně velkou ztrátou 1.756 sekundy na prvního Sprušanského. U příležitosti tohoto závodu se uskutečnil i jeden velký návrat, a to Petra Němce, který měl téměř dvouletou závodní pauzu. Na úvod svého obnoveného působení v CRC obsadil v kvalifikaci velmi dobré 4. místo, bohužel se ale kvůli technickým problémům nedostal na start závodu a prvními body do týmu Left, Right, Alright tak nemohl přispět. Do závodu se kvalifikovalo 17 jezdců.

Start závodu proběhl opět poklidně prostřednictvím letmého startu. Favorizovaný Lukáš Sprušanský záhy začal předvádět odvetnou jízdu ne nepodobnou té Reiglově z Daytony a okamžitě si začal vytvářet náskok. První pozici s přehledem udržel od začátku až do konce závodu. Pavel Reigl brzy po startu havaroval a ze závodu odstoupil. Opět smolný byl tento víkend i pro Víťu Česneka, který se dlouho pohyboval na druhé pozici víceméně bez soupeřů na dohled a zdálo se, že první dvě místa jsou rozhodnuta. Během zastávky v boxech mu však mechanici z neznámého důvodu nenasadili čerstvé gumy, což se v další fázi závodu začalo projevovat velmi špatnými časy na kolo. Měl sice slušný náskok na třetího Jakuba Jánského, v posledních pár kolech však ani to nestačilo a Česnek se musel začít bránit až na hranici pravidel. Přesto, že Jánský v těchto soubojích Česneka pokořil, finální pozici nakonec neudržel, protože v posledním kole chyboval a opět se propadl. Jejich vzájemných soubojů navíc využili jiní jezdci a díky tomu se v tomto závodě mohly odehrát dva velké návraty na stupně vítězů - jezdci Jiří Ballák a Michal Vachter neměli se zápasící dvojicí Česnek & Jánský mnoho práce a jako v pohádce jim pouhá dvě kola před koncem závodu sebrali medaile. Ballák, byť s ohromnou ztrátou téměř 80 sekund na prvního Lukáše Sprušanského, si po více jak třech letech dojel pro stříbro, které do této doby získal pouze jednou na jaře roku 2016 v Ruapuna Parku na Novém Zélandě. Navíc stál na stupni vítězů poprvé od léta roku 2018, kde si na okruhu Brno dojel pro bronz. Michal Vachter zaznamenal podobně významný úspěch - Balláka následoval s asi 5 sekundovou ztrátou a dojel si ve Wisconsinu pro bronz, což je jeho nejlepší výsledek od března 2017, kdy byl na Nordschleife s vozem Lotus 78 stříbrný. Česnek tedy stejně jako v minulém závodě opět čtvrtý, Jánský si tentokrát pohoršil, dojel pátý. Jezdci Pavel Reigl, Filip Brejcha a Marián Moré závod nedokončili a byli diskvalifikováni za opuštění závodu. Bonusové body za nejrychlejší kolo získal ve Wisconsinu Lukáš Sprušanský a vystřídal Pavla Reigla v průběžném vedení šampionátu. Závod dokončilo pouhých 13 jezdců. Někteří jezdci na základě nového pravidla CRC vůbec poprvé obdrželi první upozornění na možnost odečtení bodů v případě dalších diskvalifikací a neúčastí, ale jinak se závod obešel bez penalizací. West Coast Racing se po závodě udržel ve vedení v Poháru konstruktérů, avšak ztráta dvou taktéž trojčlenných týmů, Rychlá Rota Racing a Toleman CRC Team, není příliš velká.

Willow Springs International Raceway | Group B | 03.11.2019

Třetí závod se měl původně odehrát na slavném okruhu Laguna Seca poblíž San Francisca, ale při testování vozů skupiny B mnohem lépe vyhověl málo využívaný a od Laguny Secy nepříliš vzdálený okruh ve Willow Springs u Los Angeles. Každopádně bylo jisté, že další cesta CRC vede na západní pobřeží, do Kalifornie. Jezdce zde čekal první dvojzávod v letošní sezóně a vůbec poprvé také zrcadlový start v tom druhém v pořadí, což je novinka v pravidlech, která měla jednak zpestřit a zatraktivnit souboje, a jednak má také praktické využití v podobě úspory času díky vynechání kvalifikace pro v pořadí druhý závod. Startovní pozice se v něm určují výsledným pořadí předchozího závodu, avšak prvních 10 jezdců startuje v opačném (zrcadlovém) pořadí. Ostatní jezdci od jedenáctého místa (včetně) startují z těch pozic, na kterých se umístili v předchozím závodě.

V kvalifikaci pro první závod byla opět nejrychlejší trojice Sprušanský - Česnek - Reigl, všichni na voze Renault 5 Maxi Turbo z roku 1984. Nejrychlejší čas kvalifikace měl hodnotu 1:20.020 a postaral se o něj první jmenovaný. Jeho týmový kolega Víťa Česnek se umístil hned za ním se ztrátou 0.658 sekundy. Třetí Pavel Reigl ztrácel na prvního Sprušanského 0.780 sekundy, na druhého Česneka to bylo už jen 0.122 sekundy. Jisté však bylo, že West Coast Racing bude mít v čele na startu opět své dva jezdce, což napovídalo, že snad konečně tentokrát se podaří Víťovi Česnekovi doprovodit týmovou jedničku na stupně vítězů a navýšit tím bodový náskok týmu. Čtvrtý nejlepší kvalifikační čas zajel stejně jako před čtrnácti dny Petr Němec, tentokrát však byl připraven předejít technickým problémům a odstartovat i v závodě. Pátou příčku obsadil Jiří Ballák z týmu Toleman, který byl velmi úspěšný v předchozím závodě na Road America. Až šestý tentokrát startoval Jakub Jánský z Rychlé Roty Racing. Do závodu nastoupilo 12 jezdců, ale na startu bylo o jedno méně - jezdec Eduard Kašpar z týmu EK Racing měl technické potíže a do závodu se bohužel nedostal.

První závod byl vypsán na 20 kol. Po letmém startu vcelku jasně dominoval Lukáš Sprušanský. Díky vzájemným soubojům Víti Česneka a Pavla Reigla mohl bezstarostně pozvolna zvyšovat svůj náskok, zatímco Česnek úspěšně odrážel Reiglovy útoky. Úspěšná obrana však trvala jen do pátého kola, kdy si Pavel Reigl vynutil Česnekovu chybu. Vozy utrpěly kontakt, z čehož byla poměrně velká nehoda s následkem ztráty pozic i poškození vozů. Reigl se převrátil na střechu, Česnek dostal hodiny a ocitl se mimo trať. Komisaři shledali jako viníka právě Česneka, který bránil nedovoleně a vysloužil si za to penalizaci za vytlačení z trati, v konečném výsledku tak klesl ještě o tři pozice. Dle svých slov Česnek v incidentu nemohl vědět, jestli už je Reigl aspoň částí vozu na jeho úrovni, a neměl tedy úmysl zavřít stopu nebo blokovat vůz jedoucí za ním, nicméně Reigl měl rychlejší výjezd ze zatáčky a podle komisařů mohl tuto vzájemnou pozici vozidel očekávat. Ihned po této nehodě se objevil ještě další incident, kdy se vracel Pavel Reigl na trať, ale ohrozil při tom projíždějící vozy, za což obdržel tři pozice dolů pro změnu i on. Nehoda však definitivně přislíbila poklidný průběh závodu Lukášovi Sprušanskému, který si dojel bez větších problémů pro vítězství. Z nehody profitoval také Jiří Ballák, který zopakoval úspěch z minulého závodu a dojel opět druhý. Na třetí pozici, pouhou sekundu za Ballákem, se umístil Jakub Jánský, následován svým týmovým kolegou Markem Čermákem, i když původně na čtvrtém místě byl v cíli Lukáš Stuchlík, coby zástupce letošních nováčků, a v tomto závodě také jediný zástupce týmu BMW Motorsport. Stuchlík si však přivezl třísekundovou penalizaci za překročení traťových limitů, což díky asi jen jednosekundovému rozdílu mezi jezdci stačilo na to, aby se před něj Marek Čermák v konečném výsledku dostal. Všech pět prvních jezdců sedlalo vůz Renault 5 Maxi Turbo. První jiný vůz - Ford RS200 Evolution - se umístil až na šestém místě, které patřilo Petru Němcovi, a který tak získal úplně první body v této sezóně. Dva body navíc za nejrychlejší kolo v závodě obdržel opět Lukáš Sprušanský. Jezdci Pavel Reigl a Víťa Česnek se kvůli nehodě umístili až na sedmé a osmé pozici, a po penalizacích dokonce až na konečném desátém a jedenáctém místě. Z určitého pohledu zajímavou desátou pozici obsadil Michal Vachter, ta mu totiž zajistila start z prvního místa v závodě číslo dva tohoto dvojzávodu. U druhého závodu bylo jistě zajímavé sledovat, jak se s druhým závodem vypořádá vítěz toho předchozího, neboť vítězství v prvním závodě znamená startovat z desáté pozice v tom druhém. Tuto nevýhodu musel skousnout Lukáš Sprušanský, ale stejně tak Michal Vachter musel z prvního startovního místa čelit tlaku teoreticky rychlejších jezdců za ním. Jak to dopadlo?

Určitě stojí za to vidět záznam jízdy Lukáše Sprušanského, který se velmi šikovně a čistě dokázal během prvních sedmi kol dostat z desátého startovního místa až na místo čtvrté (záznam je na YouTube kanálu týmu West Coast Racing). Tady však jeho jízda končí, protože ho multiplayer odpojil ze závodu. Vcelku jasný favorit tak závod nedokončil a my už se nedozvíme, jestli by se v následujících třinácti kolech, která ještě zbývala do konce, dokázal dostat na kobylku Pavlu Reiglovi, který startoval z výhodnějšího čtvrtého místa (díky sedmému místu v předchozím závodě). Třináct kol se pro to ale jeví jako dostatek času. Nicméně Pavel Reigl se již ve druhém kole dostal do vedení, avšak Česnek, který startoval třetí, havaroval v kontaktu s Radimem Pinkavou, kterého v zápalu souboje s Reiglem přehlédl, neboť byl v mrtvém úhlu. Došlo k vzájemné magnetické nehodě a následovala nevyhnutelná oprava vozu a ztráta pozic obou jezdců. Incident se naštěstí obešel bez rozdávání trestů. V závodě se příliš nedařilo ani týmu Left, Right, Alright jedoucího s Fordy RS200. Petr Němec, který sice startoval z pátého místa, při nájezdu do pit lane překročil rychlost a dostal 50 sekundovou penalizaci, která ho ve výsledku stála čtyři pozice. Jeho týmový kolega Michal Vachter, přestože startoval z prvního místa, dojel poslední. Ze závodu tedy nejvíce vytěžil Pavel Reigl, který si dojel pro své druhé vítězství v sezóně a obdržel i bonusové body za nejrychlejší kolo. Na sérii úspěchů z posledních závodů dokázal navázat i Jiří Ballák, který již potřetí v řadě dojel druhý, což ho vystřelilo i na celkové druhé místo v tabulce, a čímž nepochybně zaskočil do té doby statisticky úspěšnější jezdce. Dalším překvapením celého závodního víkendu byl Lukáš Stuchlík, který skvěle navázal na páté místo z prvního závodu a v tom druhém si dojel dokonce pro bronz. Tyto úspěchy byly pravděpodobně důvodem, proč se stal prvním hostem Otázek Pietra Tedesca. Ballák a Stuchlík odsunuli jezdce Jánského a Česneka na čtvrté a páté místo. Pro tým West Coast Racing byl závod ve Willow Springs dalším zklamáním, přestože se Sprušanskému poměrně daří, a přestože tým stále zůstává ve vedení Poháru konstruktérů.

Nejúspěšnějším jezdcem v úvodní severoamerické části sezóny 2019/2020 se stal nepochybně Lukáš Sprušanský se 79 body, který tím zároveň nejvíce přispěl k první příčce West Coast Racingu. Druhým nejúspěšnějším jezdcem nebyl ani Reigl, ani Česnek či Jánský, jak možná bylo očekáváno. Je to nyní totiž právě Jiří Ballák, který na průběžném druhém místě v tabulce ztrácí na Sprušanského pouhých 13 bodů. Pavel Reigl se - aspoň prozatím - musí spokojit se 60 body, které mu v tabulce zajistily třetí místo. V soutěži týmů aktuálně vede West Coast Racing se 139 body. Týmy Rychlá Rota Racing a Toleman CRC Team však nejsou bodově vůbec daleko a vzhledem k tomu, že jsou všechny trojčlenné, je to z hlediska množství následujících závodů zanedbatelný rozdíl. Stále nic tedy není rozhodnuto.

Czech Real Cup právě dnes přijíždí do Japonska a šampionát se přehoupne za svou první čtvrtinu. Ve 20:00 odstartuje na okruhu Fuji první ze tří závodů v rámci předvánoční série CRC Asie a Oceánie. V něm se jezdci předvedou s historickými formulemi Lotus 78 Cosworth. Předpověď počasí hlásí hustý déšť na celý závod, bude to tedy Grand Prix velmi podobná té ze dne 24/10/1976, kdy se James Hunt stal mistrem světa díky odstoupení Nikiho Laudy. Dá se očekávat, že nejen trio Sprušanský - Reigl - Česnek předvede podobně napínavou jízdu. Kdo z nich získá tuto deštivou trofej?